Pieta na počet výsadku BARIUM

V sobotu 15. ledna 2022 se v Žamberku, osadě Polsko, uskutečnil pietní akt věnovaný výsadku Barium. Pietní akt se uskutečnil u domu rodiny Žabkových, kde se část výsadku ukrývala a před 77 lety zde byla skupina nacisty obklíčena. Po přivítání hostů a úvodním slovu starosty Žamberku pana Oldřicha Jedličky, se slova ujal br. Vladislav Severin a přítomné seznámil s osudem výsadku Barium. 

Výsadek startoval z Itálie a nad územím Protektorátu seskočil 4. dubna 1944 ve složení nadporučík Josef Šandera (velitel výsadku), četař aspirant Josef Žižka (radista) a a četař Tomáš Býček (šifrant). Prvotním úkolem výsadku bylo navázaní kontaktu s domácím odbojem a odesílání zpravodajských informací do Londýna. Dalším důležitým úkolem byla příprava ozbrojeného povstání. Prvotní spojení s Londýnem se uskutečnilo 19. dubna 1944. V získávání zpravodajských informací byl výsadek velice úspěšný a do Londýna odesílal velké množství zpráv. Centrum sítě vytvořené Bariem se nacházelo v Hradci Králové, kde členové výsadku využívali úkrytů u několika rodin. I když bylo umístění radiostanice z bezpečnostních důvodů několikrát změněno, čilý radiový provoz neunikl pozornosti gestapa, které činnost skupiny zaregistrovalo v létě 1944. Po zatýkání spolupracovníků výsadku na počátku října 1944 se členům výsadku naštěstí podařilo uniknout, ale bylo potřeba najít nové bezpečné místo. Tomáš Býček odcestoval k Turnovu hledat nové útočiště pro výsadek, kde nakonec zůstal až dokonce války a s ostatními ze skupiny se již nesetkal. Mezitím se Josefu Šanderovi podařilo získat nové útočiště v Žamberku-Polsku v domě rodiny Žabkových. V půlce října bylo obnoveno spojení s Londýnem a zbylí dva výsadkáři dál pokračovali ve svém úkolu. Při získávání nových kontaktů se však znovu dostali ke skupině Barium i konfidenti, kteří dovedli gestapo na stopu výsadkářů do Žamberku. Dne 16. ledna 1945 byl dům Žabkových obklíčen gestapem a Josef Šandera v se bezvýchodné situaci, střelil do hlavy. Josef Žižka se vzdal, ale již 18. ledna se ve vězení oběsil, aby nemohl být Němci zneužit v radiové protihře.“

Za jednotu ČsOL Chrudim a národní kulturní památku Zámeček Pardubičky – Larischova vila, kytici k pamětní desce položili br. František Bobek a ses. Dagmar Růžičková.

Velký potlesk si vysloužili členové Junáka-českého skauta, kteří na místo pietního aktu vyrazili z Hradce Králové a na místo přišli pěšky po stopách výsadku Barium. Čestnou stráž u pamětní desky pak zajistili členové KVH Rota Nazdar, KVH „Pětačtyřicítka“ Brno a členové královéhradecké jednoty.